233_20220329_192220.jpg

Nejdříve trocha frustrace, pak převládla radost z toho, že s námi chtěl jeden z nejlepších týmů v republice poměřit síly, říká Radek Řehák

O L O M O U C – Ženy už mají sezónu za sebou. Poté, co se jim podařilo překonat počet nashromážděných bodů z minulého ročníku a zaznamenat tak v tomto ohledu nejlepší základní část v historii klubu, trápily ve čtvrtfinále i giganta z Vítkovic. Nakonec mu ale podlehly 0:4.

Jak byste ve zkratce zhodnotil sezónu?

Určitě ji považujeme za úspěšnou. Možná více než tu loňskou. V základní části jsme získali o dva body více. V play-off si také myslím, že jsme byli lepší než minule. Od předsezónní přípravy to až do konce nebylo jednoduché. Odešly některé hráčky, některé zase skončily. Museli jsme zapojit hodně mladých florbalistek. Hodně se jich také během sezóny zranilo. Bylo to letos náročnější než loni, ale nakonec to dopadlo možná ještě lépe.

V základní části jste skončili opět šestí. Bodový zisk jste ještě trochu posunuli. Bylo toto umístění maximum, nebo se dalo jít ještě výš?

Pátou bohémku jsme paradoxně dvakrát porazili, ale skončili jsme za ní. Bohemka zase dokázala porazit, nebo hrát vyrovnané zápasy s mančafty z top 4, což se nám zatím ještě tolik nedaří. Mančafty z top 4 jsou na svých pozicích, tam se moc nestává, že by tu jejich „hegemonii“ někdo narušil. A myslím, že se to dlouhou dobu ještě nestane. Bohemku jsme dvakrát porazili, ale skončila zaslouženě před námi. My navíc ztratili i pár bodů s Jičínem a těmi slabšími týmy. Takže to umístění bylo adekvátní.

Co se týče bodů, jedná se o nejlepší sezónu v klubové historii. Bral jste to vy, nebo tým nějak speciálně, nebo jste tohle neřešili?

Body jsme neřešili, až asi do tří zápasů před koncem. To jsme už věděli, že když vyhrajeme, nebo budeme solidně bodovat, můžeme překonat ten loňský zisk. O tom, že se zúčastníme play-off už bylo jasno asi pět nebo šest zápasů před koncem. A tak jsme si dali takový cíl, aby pro nás měl ten zbytek sezóny smysl. Dá se říct, že jsme to těm holkám takhle přednášeli, aby měly nějakou motivaci. A povedlo se to. Jinak je to ale v kontextu s výběrem soupeřů jedno, jestli skončíte pátí se šedesáti body, nebo osmí s dvaceti. Rozhodne stejně volba lépe umístěného týmu. Takže jak říkám, body jsme začali řešit až těsně před koncem, důležité bylo play-off.

Promluvil do této sezóny nějak výrazněji ještě i covid, nebo už vše bylo v pořádku? Sestavu často doplňovaly juniorky…

Museli jsme kvůli covidu museli odložit jeden zápas s Vítkovicemi. Ale během sezóny toho bylo mnohem více než jen covid. Byly tam i normální nemoci, pracovní povinnosti… Celá sezóna byla poznamenaná tím, že jsme ani v jednom zápase nehráli v té nejlepší možné sestavě. Někdo chyběl, někdo se vrátil po zranění, a někdo se naopak zranil. Byly tam u některých holek i pracovní problémy. V tomto to úplně optimální nebylo. Na druhou stranu mladé holky ukázaly, že chtějí hrát, a hodně nám v tom pomohly. Ve čtvrtfinálové sérii už jsme byli skoro kompletní, asi z devadesáti procent. Ale vždy někdo chyběl. To bylo takové největší mínus letošní sezóny.

Do čtvrtfinále si vás opět po roce vybraly Vítkovice. Jak jste to bral jako trenér a jak to bral tým?

Dva roky zpět ještě vůbec nikdo neřešil, kdo si nás vezme. Do té doby byli všichni zvyklí hrát play-down. Teď se dva roky hraje play-off, ale pro ty menší kluby je víceméně úspěch už se do toho play-off dostat. Věděli jsme, že na nás ta volba asi padne. Bylo to samozřejmě trochu frustrující z toho pohledu, že jsme nasbírali hodně bodů, měli úspěšnou sezónu, a dostali jsme zase toho nejtěžšího možného soupeře. Ze začátku tak trošku převládala frustrace, ale pak už zase převládla radost z toho, že s námi chtěl nejlepší tým v republice poměřit síly. My jsme to přijali, a to byla jedna z věcí, proč jsme byli úspěšnější než loni. Holky chtěly dokázat o to víc, že florbal umí hrát, a o to více se s tím popasovat.

Jaká tedy byla příprava na tohoto giganta?

Trochu jsme se připravili už čtyři nebo pět zápasů před koncem základní části, kdy jsme tam hráli. Všichni jsme věděli, že to bude těžké. Že všechno musí vyjít na sto procent. Že každá z hráček musí mít formu a „jezdit po prdeli“. Že do toho musí dát trochu víc srdíčka, aby to vše zafungovalo. Soustředili jsme se hlavně na to, abychom duel dobře odbránili a se soupeřem celou dobu běhali. Viděli jsme z loňské série, že jsme schopni si vytvořit šance, ale bude to těžké, když je nebudeme proměňovat. To je taková věc, která nás trápí nejen s Vítkovicemi, ale i s ostatními týmy. Že produktivita není vysoká, přestože si hlavně letos vytváříme opravdu hodně šancí. Je to těžké se nachystat na takový zápas. Na druhou stranu se na to holky těší o dost více, když ví, že nemají co ztratit a mohou se porovnat s nejlepším týmem v republice.

V čem tedy letošní play-off bylo lepší, než to loňské?

Udělali jsme krok dopředu, za což jsem velmi rád. A to v tom, že zápasy byly mnohem vyrovnanější. Dokázali jsme dávat i góly. Dokázali jsme soupeře v určitých částech i přehrávat. Už to nebylo o tom, že měl tři lepší lajny než my. Teď měl jednu, který byla lepší, druhou jsme byli schopni vyrovnat a třetí jsme v určitých momentech i přehrávali.

Takže jste se opět výkonnostně posunuli k týmům z top čtyřky?

Ten krok, který jsme udělali, byl velký. Ale za dva roky se posunout na úroveň týmů z top čtyřky nejde. Holky potřebují pořád pracovat. Zatím je to rozložení sil takové, jaké je. My musíme dál pracovat a na tu úroveň se třeba jednou dostaneme. Šance, že si nás vyberou Vítkovice bude vždy velká, pokud budeme postupovat do play-off a dokud to bude tým z Moravy. A i kdyby si nás nevybraly ony, může si nás vybrat třeba Ostrava a ty zápasy budou stále těžké.

Jak to bude vypadat v příští sezóně? Zůstáváte na trenérské pozici?

Nedávno jsme to řešili s Dášou (Sigmundovou, druhou trenérkou – pozn.red.) i s vedením a dohodli jsme se na dalším pokračování.

Máte už nějaké informace o posilách či odchodech?

Sezóna se ještě nedohrála a týmy teď mají jiné starosti. Máme už nějaké náznaky o tom, kdo odejde, ať už z pracovního, nebo jiného hlediska. Ale zatím to není nic oficiálního. Ty holky o tom přemýšlejí a uvažují. To stejné platí i o příchodech. S některými hráčkami se bavíme a jsme v kontaktu. Co je jisté je, že nám přibydou čtyři hráčky z juniorského týmu. Jsou sice mladé, ale hodně šikovné. Doufám, že i nadále budou našimi posilami naše odchovankyně. I když jsme menší tým, máme kvalitní mládež. Tak doufám, že tady budou zůstávat. Ale kdyby se nám povedlo přivést nějakou zkušenou hráčku, bylo by dobré, protože by měly vedle koho vyrůstat.

S čím tedy půjdete do příští sezóny? Předpokládám, že hlavním cílem bude opět „udělat“ play-off…

Bylo by od nás alibistické říct, že to není cíl. Letos jsme play-off uhráli s přehledem, jak bodově, tak i herně. Týmy pod námi jsme poráželi. Takže i na další sezónu bude rozhodně cílem číslo jedna se do něj dostat, ať už z kterékoliv pozice. A pak se třeba pokusit zase i v tom play-off ukázat lepší výkony a třeba i nějaký zápas vyhrát.