Prague Games se letos ze zahraničních týmů zúčastnili jenom Slováci. Bylo to znát na kvalitě turnaje?

Určitě to znát bylo. Zahraniční týmy nám ukazují odlišný styl hry, ze kterého můžeme čerpat inspiraci. Zároveň můžeme se zahraničím porovnávat své kvality. I přesto naše skupina byla velmi kvalitní, takže jsme o dobré zápasy nepřišli. 

Měli jste nějaké cíle, se kterými jste do Prahy jeli?

Jeli jsme tam spíš s velkým otazníkem, jelikož náš tým byl složen z hráčů z různých měst a byla velká otázka, jak to dopadne. 

A s výsledky jste spokojení?

Spíše ne. Tým měl určitě na lepší výsledek, bohužel nás trápila koncovka. Odehráli jsme však víc kvalitních zápasů, než jsme očekávali, což je pro hráče i trenéry výhoda.

Celkem jste zvládli za tři dny odehrát osm zápasů. To je poměrně hodně. Mohlo to být i tím?

Beze sporu to bylo náročné, ale kluky jsme se snažili fyzicky připravit co nejlépe to šlo, takže fyzička naším limitem nebyla. 

Kdo byl pro vás největší soupeř?

Ve skupině to byla Letka, která později vyhrála celou naši kategorii. V playoff to byl Tatran. Ti hrají v mužích superligu a v zápase nám pak ukázali svoji úroveň.