Tomáši, jak úspěšná byla s odstupem času loňská sezóna?

Sezóna byla z hlediska dorostenců jednoznačně úspěšná. Dokonce nejúspěšnější v historii. Mohli jsme se porovnávat s nejlepšími týmy Moravskoslezského a Zlínského kraje a konečná druhá pozice je skvělým příslibem pro budoucnost FBS Olomouc. Nechali jsme za sebou superligové Vítkovice a Otrokovice. Před námi skončila Ostrava, kterou jsme však třikrát porazili, takže výsledkově byla základní část skvělá.

Loňskou sezónu jsem současně trénoval kromě dorostenců i starší žáky. Ti hrají pouze regionální soutěž, ve které skončili za prvním Šternberkem. Tady je potřeba přiznat, že ambice byly větší než celkový výsledek. Sezóna byla sice předčasně ukončena, ale tři prohry ze tří zápasů se Šternberkem hovoří jasně. Byť dva z nich byly vyrovnané.

Jak moc podle vás ovlivnila dorostence pandemie koronaviru?

Bohužel zcela zásadně. Po vydařené základní části byla předčasně ukončena sezóna před play-off. Reálně jsme mohli pomýšlet na měření sil s některým z pražských velkoklubů ve čtvrtfinále celé ligy. Takhle z toho bohužel nebylo nic a můžeme se jen pyšnit výsledkem ze základní části. Ale samozřejmě chápeme, že jinak to nešlo. Téměř všechny sporty své soutěže ukončily.

V jedné z kategorií jste vyhráli celoklubovou soutěž. Jak těžké bylo kluky motivovat a může tahle soutěž ukázat něco o charakteru týmu?

Kdo mě zná, tak ví, že to s florbalem myslím vážně a tento přístup vyžaduji i po klucích, takže jsem kluky seznámil s touto klubovou soutěží a vyžadoval její plnění. Někteří mě překvapili svým skvělým přístupem, kdy jsme dokonce museli řešit přetrénování hráče kvůli této soutěži, ale také se našli tací, kteří nevyběhli ani jednou. Obecně motivace hráčů k plnění zas tak obtížná nebyla. Kdo chce, bude makat, kdo nechce, nebude makat, ale pak ať neočekává, že bude hrát zápasy. Co se charakteru týmu týče, tak je to určitě dobrý příslib do sezóny, protože většina hráčů chce makat sama od sebe. Také ale je pravda, že bylo pro nás jednodušší soutěž vyhrát, když máme ve výkonnostních kategoriích početně nejvíce hráčů.

Jak probíhaly tréninky v omezených podmínkách?

Po ukončení sezóny jsme neřešili nic a vzpamatovávali se z předčasného konce . Situace ohledně pandemie ale začátkem dubna rozhodně neumožnila se setkávat společně, takže kluci dostávali přes aplikaci XPS individuální tréninky, které plnily v průměru šestkrát týdně. Od 11.5. jsme mohli začít trénovat společně, ale to nám ještě nepřálo počasí. O den později jsme se již setkali v lese na Svatém Kopečku a zahájili společnou část letní přípravy.

Jak bude vypadat příprava v následujících dnech a týdnech?

Jsme stále na začátku. Máme za sebou teprve vstupní kondiční testování, abychom věděli, jak na tom hráči jsou kondičně před startem přípravy. Aktuálně trénujeme čtyřikrát týdně, ale někdy se potkáme i častěji díky teambuildingovým akcím. Zpočátku budeme rozvíjet dlouhodobou vytrvalost a sílu. V červnu přejdeme postupně k rychlostní vytrvalosti a později i k rychlosti. Postupně budeme přitvrzovat a přidávat dávky, abychom byli maximálně připraveni na sezónu. Věřím, že kluci se již teď těší, jak budeme v srpnu běhat oblíbené schody u Michalského výpadu . Současně nás čeká letní turnaj Prague Games, kde ale bude zahraniční účast při nejmenším značně ořezána. Na konci srpna je v plánu soustředění v Hluku a v září před startem soutěže nás čeká olomoucký Moravian Cup. Pevně věřím, že kluci zvládnou jak kondiční, tak technicko-taktickou přípravu a budeme maximálně připraveni na start 1. ligy dorostenců.

Jaká jsou vaše očekávání od příští sezóny?

Určitě budeme chtít navázat na výsledky z předchozí sezóny, kdy se ani jednou nespadlo do druhého koše a kluci hráli pořád ty nejlepší zápasy, které jim liga nabídla a díky těmto zápasům se mohli hráči nadále zlepšovat. V následující sezoně se pokusíme opět držet stabilně v prvním koši. Byl bych rád, kdybychom v play-off navázali na loňskou generaci 03 a dokončili za ně to, co jim pandemie koronaviru neumožnila. Tím myslím minimálně čtvrtfinále celé soutěže.

Opravdu věříte svým svěřencům až na čtvrtfinále?

Kdo nemá žádný cíl, těžko něčeho dosáhne. Jak jsem již zdůraznil, s florbalem to myslím vážně a pokud k tomu budou stejně přistupovat i další hráči, tak se takto vysokého cíle určitě nebojím. Máme teď velice zajímavou generaci ročníků 04 a 05 i díky příchodům hráčů z regionu. Jsem velice rád, že mají zájem u nás hrát. Věřím, že společnými silami doplujeme v play-off daleko. A nebál bych se ani tvrzení, že bych rád na Hané oslavoval medaili!