Začátky florbalového dění klubu FBS Olomouc se datují od konce roku 2001, kdy klub založil Pavel Čechák, který se před florbalem věnoval trénování atletiky. Úvodní sezonu vedl zcela sám, jak v roli ředitele, tak i trenéra. Ve druhém roce začal spolupracovat i s Romanem Grabovským, který se postupem času stal, z rodiče dovážejícího své dítě na trénink, trenérem a zároveň ředitelem klubu. Tato změna nastala v roce 2002 poté, když se Pavel Čechák přestěhoval do Anglie.

Zajímavostí je, že stejně jako řada dalších florbalových klubů v Česku se měl jmenovat FBŠ Olomouc, ovšem při zápisu se stala administrativní chyba, a proto se vznikl klub FBS.

První oficiální zápasy

V prvních sezonách měl klub velký věkový rozptyl hráčů. Vytvořilo se mužstvo v kategorii starších žáků a na turnaje se vedení klubu domluvilo na spolupráci se Zlínem. Družstvo jezdilo hrávat své první zápasy do Holešova. V úvodních sezonách se byla ujednána taktéž spolupráce s AC Sparta Praha a FBŠ Bohemians.

V tehdejší době si hráči vedli tréninky sami, přičemž se věnovali především fyzické přípravě a zdokonalení individuálních činností. Ovšem nejvíce zábavná byla poslední půlhodina, která patřila "hře". Tréninky probíhaly dvakrát týdně, a to na Gymnáziu Pasteurova, na hale Roosveltova nebo v hale na Šibeníku. Fyzická příprava probíhala na venkovním hřišti právě v areálu Střední školy polytechnické.

Mezi tahouny týmu se řadil především hráč Martin Jakubec, který se vždy pohyboval na vrchních příčkách kanadského bodování. Dalším matadorem byl Jaromír Zaoral, jenž také hojně sbíral kanadské body a dokázal dát gól i z méně pravděpodobných situací, a v neposlední řadě Vojtěch Lička, který dokázal táhnout celý tým, jak v defenzivě, tak i ofenzivě. Jeho velkou předností byla tvrdá a přesná střela. Proto nebylo divu, že si ho na zkoušku pozvalo ostravské Pepino (dnešní FBC Ostrava).

Obrázek 1: Historické logo klubu
Obrázek 1: Historické logo klubu

Kruté prohry i velká vítězství

Mezi nejvyšší prohry tehdejšího celku se řadí výsledek 2:10 proti otrokovickým Panterům, naopak nejvyšší výhra, tehdy už juniorů, proběhla na turnaji v Hranicích, kdy tým dosáhl na vítězství 20:0 nad celkem YMCA Olomouc. Skoro každý hráč dosáhl na kanadský bod a hodně hráčů si připsalo dokonce hattrick.

V roce 2003 vznikla soutěž mezi školami, které se účastnily celky z Litovle, Mohelnice, Uničova a čtyři školy z Olomouce. Organizace tehdy stála na samotných hráčích. Ve stejném roce začala hrát v mužstvu starších žáků i děvčata. Taktéž vzniklo mužské družstvo, které působilo v Moravskoslezském přeboru. O rok později si ženy založily samostatný celek.

Postupem času se začal klub rozrůstat, a to především v sezoně 2004/2005. Tehdy se podařilo domluvit spolupráci s Domovem pro mládež, a hlavně přišli noví trenéři, kterými byli Jiří Malík a Vladimír Cikner. Povoláním armádní tělocvikáři, kteří do dětí vštípili disciplínu a správné sportovní návyky. V důsledku toho působilo napříč klubem deset celků.

Rivalita přetavená v přátelství

V sezóně 2007/2008 bylo v Olomouci také družstvo Boca Juniors, které se řadilo mezi největší rivaly olomouckého týmu a vzájemná utkání překypovala emocemi. O to pikantnější bylo, když se tým Bocy sloučil s FBS a z nesmiřitelných rivalů se najednou stali spoluhráči a posléze i přátelé. Pod vedením, dnes již elitního trenéra, Jana Pazdery se vybudoval silný mančaft, který dokázal táhnout za jeden provaz. Tento tým je dodnes kostrou mužského "céčka".

V roce 2006 se Romanu Grabovskému podařilo domluvit smlouvu se Salmingem a Adidasem, což velmi usnadnilo hráčům shánění florbalového vybavení. Sezóna 2006/2007 byla z mnoha hledisek průlomová. Zejména díky postupu ženského týmu do extraligy. Následné vyjednávání se sponzory bylo poté přece jenom jednodušší.

Obrázek 2: Přípravka pod vedením Romana Grabovského
Obrázek 2: Přípravka pod vedením Romana Grabovského