Kájo, máte za sebou první rok v Olomouci. Jak se vám zatím toto nové angažmá líbí?

Je to tedy spíš staronové angažmá, už jsem tady totiž kdysi hrála. Tato sezona byla ale přece jen úplně jiná a jsem s ní mnohem více spokojená. Jsem ráda, že za tenhle klub můžu hrát a že konečně mohu zúročit všechny ty roky tréninku a zahrát si plnohodnotnou extraligovou soutěž. Myslím si, že mi skvěle sedl kolektiv, doufám tedy, že i já jim (smích). Hlavně mi ale sedli trenéři Radek s Dášou a ostatní realizační tým. Cítím od nich obrovskou podporu, a to je pro mě jako hráče asi to nejdůležitější. Zároveň se můžu věnovat i mým dalším aktivitám.

Narazila jste na něco, co v olomouckém stylu florbalu postrádáte?

Snad trochu řád a disciplínu. Olomouc se prezentuje svým „stylem nestylem“, ale někdy se do něj sami zamotáme a pak nevíme, jak z toho ven. Já jsem poměrně vycepovaná z Ostravy a ze začátku jsem s tím olomouckým systémem bojovala. Už jsem si na něj ale zvykla a našla v něm i své výhody.

Jakou jste si po té jedné sezoně vybojovala v týmu roli? Považujete se za play-makera nebo spíše plníte roli běhavého hráče?

Řekla bych, že spíš toho běhavého, neboť mi nic moc jiného nejde (smích). Obecně je fyzická kondice to, na čem stavím svůj výkon. A to, že mi tam občas něco spadne, je spíš tím, že se tam správně “nachomýtnu”. Z mé fyzické kondice čerpám také v oslabeních nebo v osobních soubojích.

Předtím jste hrála za Havířov. Jak se tedy celý nápad opustit první ligu žen a jít do Olomouce vůbec zrodil?

Havířov mi pomohl zase najít ztracenou chuť k florbalu a taky jsem si tam v klidu mohla napsat bakalářku a udělat státnice. Když jsem tam přecházela, věděla jsem, že si budu chtít ještě jednou zahrát extraligu. Pak zaúřadoval koronavirus, v Havířově se změnil trenér a zároveň se změnilo vedení také v Olomouci, tak jsem to prostě zkusila a vyšlo to.

Z Havířova jste do Olomouce přišla se svými dvěma spoluhráčkami (s brankářkou Martinou Schoupalovou a hráčkou Alexandrou Hegingerovou - pozn. red.). Jak tohle vaše “havířovské trio” v týmu pracuje?

Myslím si, že jsme se všechny do týmu včlenily poměrně dobře a že ani nemáme potřebu se nějak držet víc pospolu. Na druhou stranu dojíždím do Olomouce spolu s Marťou, takže si toho během cesty více řekneme. A když děláme něco ve dvojicích, tak zase vím, že mrknu na Sašu a jdeme na to spolu. Takže určitá pospolitost tam je, ale nemůžu říct, že vyloženě držíme jako trio a s nikým jiným se nebavíme.

Chtěla jste se vrátit do extraligy, to se povedlo.. Jaké tedy jsou vaše další florbalové cíle?

Asi nic konkrétního nemám. Chtěla bych sama sebe posouvat dál, být pro Olomouc ještě platnějším hráčem, než jsem byla v letošní sezoně a s celým týmem navázat na povedený ročník. Možná takovým mým malým snem ale je zkusit angažmá v zahraničí, protože, byť tady ta příležitost už byla, nedokázala jsem ji pořádně využít.