Někdejší studentka Střední odborné školy v Šumperku mezi třemi tyčemi doposud strávila maximální možný počet minut. Za dvě hodiny hracího času čelila 58 ranám, což je čtvrtý nejvyšší počet v rámci extraligových statistik. Franková tak kráčí ve stopách bývalé reprezentační brankářky Lenky Kubíčkové, která ještě v minulé sezoně dělala jedničku FBS. Dvaadvacetiletá žena s maskou v krátkém rozhovoru hodnotí nejen uplynulou partii.

Jak probíhala tvá příprava na první domácí zápas?

Jako na jakýkoliv jiný, mám již své zažité předzápasové rituály, kterých se snažím držet. Některé hráčky znám a vím, co od nich očekávat, nebo v čem vynikají, nicméně informace o nejnebezpečnějších střelkyních soupeře nám vždy poskytují trenéři.

Velmi dobře jste utkání začaly, lehce za jeho polovinou jste si zajistily dokonce stav 6:1. Jak těžké bylo pro tebe v té chvíli udržet koncentraci?

Jelikož Jičín od druhé třetiny již důrazně napadal, více se tlačil do střel a zakončení, koncentraci jsem si držela poněkud snadno.

Co bylo klíčem k prvnímu úspěchu v sezoně?

Bojovnost, plnění taktických úkolů a více vstřelených branek.

Udělala ti radost cena pro hráčku zápasu?

Ačkoliv jsem to po šesti obdržených gólech nečekala, tak je to něco, co vždy potěší a motivuje do dalších zápasů.

Jsi připravená po svém návratu z hostování navázat na takovou legendu, jakou nejen v FBS, ale i na reprezentační úrovni představovala Lenka Kubíčková?

Měla jsem možnost s Lenkou jednu sezonu odchytat a dalo mi to spoustu zkušeností. Vážím si ji jako gólmanky, ale také jako člověka a musím říct, že jsme si vzájemně sedly. Jsem připravena pro tým udělat maximum, a jestli se mi podaří na Lenku navázat, to musí posoudit trenéři a diváci.

Jakým způsobem probíhal výběr startující brankářky pro letošní rok? V týmu máš dvě věkově srovnatelné kolegyně Královou a Dvořákovou, k tomu také teprve devatenáctiletou Michaelu Jurákovou, mezi tři tyče je ale zatím nepouštíš...

Určitě hrála roli docházka na letní přípravě. Poté si nás trenéři zkoušeli a porovnávali na přípravných utkáních a prozatím jsem byla zvolena na post brankářské jedničky.

Nejen na tvůj rozvoj dohlíží trenér brankářek a zároveň tvůj otec Zdeněk Frank. Co ti spolupráce s ním přináší z florbalového hlediska?

Pod jeho vedením jsem již několik let a myslím, že se postupně posouvám dál a daří se nám pomalu minimalizovat chyby a pracovat na celkovém zlepšení. Samozřejmě je pořád na čem pracovat.



Autor: Patrik Czepiec (cze)