Extraliga žen
1. SC TEMPISH VítkoviceCrazy Girls FBC LiberecFAT PIPE Florbal ChodovFBC ČPP Bystroň Group OstravaFBS OlomoucFbŠ BohemiansFBŠ SLAVIA Fat Pipe PlzeňIvanti Tigers Jižní MěstoK1 Florbal ŽideniceKM automatik FBK JičínPanthers PrahaTatran Střešovice
Web Ceskeho florbalu
Prague 2018
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 Rating 2.75

b_150_100_16777215_00_images_2017-2018_2017_236.jpgDaniel Tichý (*1998) patří ke generaci florbalistů, která znovu zvedá prapor mužské sekce.

Právě on se i zásadním způsobem zasadil o znovu vybojování divizní příslušnosti, když i nadále patří i v mladém věku k oporám mužského áčka. Velký mládežnický talent a aktuálně i trenér elévů se rozpovídal kromě tradičních otázek i třeba na kontroverzní dotaz o výkonnosti elitního mužského celku v nedávné historii klubu. Ovšem dostalo se i třeba na NHL…

Kdy a jak ses dostal k florbalu?
Florbal jsem poprvé zahlédl v první třídě na základní škole. Tenkrát mě to velice nadchlo, takže jsme začali chodit hrát s tátou florbal ven. V FBS Olomouc jsem začal hrát závodně v září 2007, kdy mi bylo 8 let.

Co je tvým florbalovým cílem?
Musím říct, že si nějaké cíle nijak moc nekladu a beru věci tak, jak jsou. Spousta menších snů už se mi vyplnila, když jsem si vyzkoušel jeden reprezentační trénink u juniorů před dvěma lety. Dále pak loňská zkušenost v FBC Ostrava v G2 lize juniorů, za kterou jsem opravdu moc rád a budu na ni vzpomínat. Takže se spíše nechám překvapit, kam mě osud zavane. Ale tím největším cílem je vydržet u florbalu, co nejdéle to jenom půjde, a vychutnávat si hru samotnou.

A trenérské cíle?
Jelikož si myslím, že jsem ve věku, kdy se ještě můžu rozvíjet jako hráč, tak má pořád hraní před trénováním u mě přednost, ale poslední dobou se to určitě už časově vyrovnává. I tak se snažím všemu věnovat co nejvíce. V letošní sezóně působím jako trenér u kategorie elévů, takže v tomto věku není úplně nejdůležitější výsledek, ale spíše herní výkon a radost ze hry, což je v podstatě i můj cíl, aby kluci byli nejen herně na výši, ale aby je to hlavně bavilo. To je de facto u trénování i moje osobní ambice, aby mě to bavilo a vydržel u toho pokud možno co nejdelší dobu.

Máš nějaký florbalový vzor?
Žádný svůj vzor v jedné osobě ve florbalu asi nemám. Snažím se od každého brát vždy to nejlepší a z toho také čerpat. Ale musím přiznat, že se mi vždy zamlouvali techničtí hráči. Například v hokeji se mi velmi líbí herní projev Patricka Kana (pozn. ofenzivní eso Chicago Blackhawks v NHL), na kterého je vždy se radost dívat.

Máš nějaký předzápasový rituál, který potřebuješ k lepší koncentraci do zápasu?
Žádný takový rituál nemám. Vždy se snažím před zápasem na výkon maximálně koncentrovat, ale o nic speciálního se určitě nejedná.

Co podle tebe chybí k tomu, aby se v mužské kategorii hrála v Olomouci vyšší soutěž než doposud?
Zajímavá a poměrně často kladená otázka. Odpověď je přitom poměrně snadná. Celé to vychází z klubové historie, kdy se olomoucký florbal začal rozvíjet později než florbal v oddílech s lepší mužskou soutěží. Tím vznikla velká propast a ztráta, která se musela dohánět a to není jen tak. Když se blýskalo na lepší časy a jedna generace vytáhla FBS Olomouc do tenkrát pojmenované 2. ligy mužů, tak začala postupně vznikat poměrně solidní generační díra a hráči ročníků, kteří by teď měli být na vrcholu a táhnout olomoucký celek tu prostě nejsou. Poté po rozdělení lig na Národní a Divizi přišlo bohužel zařazení do nižší Divize, ze které se dokonce během nepovedené sezóny podařilo spadnout do Regionální ligy. Z té se nám podařilo poměrně rychle vyhrabat a Divizi letos pro FBS Olomouc udržet pro příští roky. Jestli vše půjde, jak jít má, nemyslím si, že třeba postup do Národní ligy by měl být nedosažitelným cílem, ale to se teprve uvidí. Bohužel konkurence sportovních odvětví je v Olomouci obrovská a mužskému florbalu se zatím nepodařilo příliš uchytit. A kdo si myslí, že to teď půjde samo, tak se podle mě mýlí, ale bylo by nepochybně hezké mít v Olomouci jednou třeba nejvyšší mužskou soutěž. Tato představa si myslím, že zůstane ještě dlouhou dobu nenaplněna, ale opravdu rád bych se v tomto pletl.

Jsi trenér, hráč a rozhodčí. To zabere spoustu času, jak u toho zvládáš školní povinnosti?
Jelikož se florbalu věnuji asi na 150 %, tak na učení pochopitelně mnoho času už nezbývá. Letošní rok ovšem maturuji, takže škola má touto dobou určitě své místo a to nejen díky maturitě, ale i přijímacím zkouškám na vysokou. Z tohoto pohledu byl pro mě velkým pozitivem brzký konec sezóny, ale i přesto mi zápasy chybí a vidím, že bez florbalu už asi být nedokážu.

Máš nějaký nezapomenutelný zážitek z florbalu?
Takových je samozřejmě hned několik. Byl to jednak nezapomenutelný postup do osmifinále Prague Games 2016, kdy se nám v předchozím kole podařilo porazit švédský velkoklub Linkopings IBK. Pro mě osobně je největším zážitkem výhra v loňském čtvrtfinále play-off 2. ligy juniorů v rozhodujícím zápase, kdy jsme porazili svého soupeře z Horní Suché v prodloužení a ta euforie a atmosféra zápasu samotného, to bylo něco neopakovatelného a jedinečného.

Co bys poradil začínajícím hráčům a hráčkám, kteří to s florbalem myslí vážně a chtěli by dosáhnout nějakého úspěchu?
Jestli to opravdu myslí vážně, tak se nesmí spokojit jen se samotnými tréninky. Pokud chtějí být jednou dobří a něčeho dosáhnout, je vždy potřeba dělat něco navíc, hledat si vlastní motivaci a klást si před sebe i menší cíle, které budou plnit. Přesto si myslím, že toto není úplně správná otázka pro mě, ale spíše pro ty, kteří opravdu něčeho dosáhli a něco dokázali, protože ti si mohou dovolit radit ostatním.

Stanislav Kosek, Johan Čáp

MS 2017 Blava
 

CeskyFlorbal

Partneři: